skip to Main Content

Denní rytmus hormonu kortizolu u papuánského etnika Garisakang

Děti etnika Garisakang © Samuel Urlacher

Neuroendokrinní systém hypotalamus-hypofýza-nadledvinky (HPA osa) zodpovídá za reakce na stres a reguluje mnoho procesů v těle, včetně imunity, trávení, hospodaření s energií, emocí a sexuality. Je to evolučně starý systém, který propojuje fyzický i psychologický stres se zdravím a kondicí. V dnešní době již máme k dispozici výsledky řady výzkumů fungování HPA osy v rozvinutých industriálních společnostech. Zároveň ale scházejí studie na toto téma, které by se týkaly aktivity lidí z neindustriálních společností a umožnily nám tak porovnat reakce lidí na stres v celé šíři sociálně-ekologické diverzity našeho druhu.

Martina Konečná z Katedry zoologie PřF JU spolu se svými kolegy z USA studovala denní cykly hormonu kortizolu, který je koncovým produktem fungování HPA osy, u lidí etnika Garisakang v nížinné Nové Guinei. Hladinu hormonu během dne sledovali pomocí analýz vzorků slin od celkem 169 účastníků experimentu ve věku od čtyř do 70 let.

Výsledky studie odhalily poměrně nízké průměrné hladiny hormonu kortizolu a minimální změny v průběhu dne. Denní změny byly sice rozlišitelné, ale ve srovnání s lidmi rozvinutých industriálních společností mnohem méně výrazné. I vztah věku a pohlaví k cyklu kortizolu byl u tohoto etnika poněkud odlišný od lidí industriálních společností. Nižší hladiny i kolísání kortizolu představují na první pohled poněkud překvapivé výsledky vzhledem k tomu, že tito lidé žijí v prostředí, kde na ně působí řada chronických stresorů jako například nedostatek potravy, vysoká fyzická zátěž nebo nemoci. Je ale možné, že pravé tyto náročné podmínky vedou ke snížené aktivitě HPA osy. Výsledky výzkumu ukazují na rozdíly v aktivitě HPA osy mezi různými typy lidských společností a zároveň přispívají k pochopení základních mechanismů fyziologických odpovědí na stres.

Urlacher, S. S., Liebert, M. A., & Konečná, M. (2018). Global variation in diurnal cortisol rhythms: evidence from Garisakang forager-horticulturalists of lowland Papua New GuineaStress21(2), 101-109.

Back To Top