skip to Main Content

Jaké ovzduší panuje v norách podzemních savců?

Odkrytá rypoší nora © Jan Šklíba

Podzemní savci žijí v prostředí, které je pro nás do značné míry cizí. Pokud chceme pochopit jejich fyziiologii a způsob života, je nutné nejprve zdokumentovat podmínky, v nichž tito tvorové tráví prakticky všechen svůj čas. Podzemní savci se musejí mimo jiné vyrovnat s ovzduším, které je chudé na kyslík a naopak je v něm zvýšené množství oxidu uhličitého. Proto mají celou řadu nejrůznějších adaptací proti hypoxii a hyperkapnii. V tomto ohledu je asi nejznámější rypoš lysý, který bez následků přežije téměř 20 minut v atmosféře bez jakéhokoliv kyslíku. Hypoxické a hyperkapnické prostředí by mělo být nejvýraznější v hnízdech, která se nachází ve větší hloubce a kde je kyslík během odpočinku obyvatele podzemního labyrintu postupně spotřebováván. Zároveň je ale ovzduší v podzemních obydlích savců jen zkoumáno.

Výzkumníci z Katedry zoologie PřF JU v Českých Budějovicích se svými kolegy prozkoumali složení vzduchu v norách a hnízdech, obývaných velkými východoafrickými podzemními savci hlodouny velkohlavými (Tachyoryctes macrocephalus). Hlodouni se vyskytují pouze v afroalpinské zóně pohoří Bale v Etiopii. Badatelé měřili koncentrace kyslíku, oxidu uhličitého a metanu v jejich podzemních norách a to opakovaně v průběhu dne. Přesnou polohu hnízd určili díky rádiovým vysílačům, kterými sledovali jednotlivé hlodouny. Díky tomu mohli speciální jehlou odebírat vzorky plynů přímo přes strop hnízda.

Jedná se o vůbec první terénní studii, která zahrnuje analýzy ovzduší odebraného přímo z  hnízd aktivně obývaných volně žijícími podzemními savci. Výsledky těchto analýz ukázaly, že hloudouni, kteří tráví celou noc ve svých hnízdech, netrpí nedostatkem kyslíku. Jeho hladina se v podzemních obydlích hlodounů pohybuje v rozsahu 20 až 22 procent. Koncentrace oxidu uhličitého se mírně zvyšovaly poté, co hlodouni večer uzavřeli vstupy do svých obydlí. Nepřekročily ale úroveň, která by mohla být pro hlodouny problematická. Nejvyšší hladina oxidu uhličitého v norách se objevila v období dešťů a dosáhla 0,4 procenta. V hnízdech během období sucha k ránu dosáhl obsah oxidu uhličitého (stále neškodné) úrovně 1,3 procenta. V té době byl ve hnízdech i zvýšený obsah metanu, který dosahoval až 13,5  ppm. Jak je vidět, ovzduší v norách a hnízdech podzemních savců není pro jejich obyvatele nebezpečné, zřejmě díky jejich pravidelné nadzemní aktivitě, relativně velkým rozměrům nor i hnízd, a také lehkému substrátu v místech, která obývají.

Šumbera, R., Lövy, M., Marino, J., Šimek, M., & Šklíba, J. (2020). Gas composition and its daily changes within burrows and nests of an Afroalpine fossorial rodent, the giant root-rat Tachyoryctes macrocephalusZoology, 125819.

Back To Top