skip to Main Content

Manželství a ekologie lidských společností

Fylogenetický strom lidských populací ve Standardním mezikulturním vzorku. Odstíny modré barvy značí společnosti, ve kterých má větší podíl mužů více než jednu manželku. Evolution and Human Behavior https://doi.org/10.1016/j.evolhumbehav.2018.11.003

Podoba manželství se napříč rozmanitými lidskými společnostmi značně liší. Nejčastěji to funguje tak, že ve společnosti je dovolena polygynie, čili mnohoženství, ale většina manželství je ve skutečnosti monogamních, tedy jeden muž s jednou ženou. Při hledání odpovědi na příčiny rozdílů v rodinném uspořádání se obvykle používají srovnávací analýzy, které bývají postavené na předpokladech teorie pohlavního výběru. Dosavadní studie na toto téma ale většinou nebraly v potaz historické vztahy mezi lidskými populacemi, které mohou mít vliv na společenské normy, které v té či oné společnosti panují.

Pavel Duda z Katedry zoologie Přf JU v Českých Budějovicích a jeho kolegové Riana Minocher a Adrian Jaeggi z Katedry antropologie Emory University v Atlantě vytvořili pro analýzu uspořádání manželství v souvislosti se socio-ekologií a populační historií lidských společností fylogenetický „strom stromů“ (takzvaný supertree). Tento strom zahrnuje populace z takzvaného Standardního mezikulturního vzorku (Standard Cross-Cultural Sample; SCCS), což je reprezentativní soubor 186 lidských společností z celého světa, který se často využívá k podobným výzkumům. Díky tomuto obsáhlému fylogenetickému stromu mohli autoři studie prozkoumat, jakou roli v uspořádání manželství hrají sociální a ekologické parametry jednotlivých společností, a spolu s nimi i jejich populační historie.

Výzkumníci vytvořili kompletní fylogenetický model rodinného uspořádání pro všechny lidské společnosti v SCCS. S jeho pomocí dokládají, že ignorování evolučních vztahů mezi lidskými populacemi vedlo v předcházejících studiích k falešně pozitivním i falešně negativním asociacím mezi rodinným uspořádáním a socio-ekologií lidských společností. Podle výsledků analýz je s polygynním uspořádáním manželství nejvíce spojena míra nepříznivého vlivu patogenů na tyto společnosti a četnost násilných útoků ve společnostech. To podle autorů ukazuje na zvýšenou intenzitu pohlavního výběru ve společnostech, kde obtížné podmínky (vysoká prevalence patogenů a intenzivní konkurence mezi muži navzájem) vedou k omezenému počtu žádoucích mužů, kteří si pak mohou monopolizovat více partnerek. Naopak méně byly s polygynním uspořádáním manželství v lidských společnostech spojeny rozdíly v majetku mužů v dané společnosti, které byly často považovány za jednu z hlavních příčin polygynie. Vztahy mezi rodinným uspořádáním a majetkovou nerovností jsou podle všeho složitější, protože bohaté, zemědělské společnosti, ve kterých jsou majetkové rozdíly nejvýraznější, bývají zpravidla monogamní a monogamie je v těchto společnostech uzákoněná.

Minocher, R., Duda, P., & Jaeggi, A. V. (2019). Explaining marriage patterns in a globally representative sample through socio-ecology and population history: A Bayesian phylogenetic analysis using a new supertree. Evolution and Human Behavior 40(2), 176-187.

Back To Top