skip to Main Content

Termální biologie fosoriálních hlodavců

Analýza charakteristik srsti rypoše napříč výškovým gradientem

Rypoš stříbřitý je podzemní hlodavec obývající východní tropickou Afriku až do nadmořské výšky 2400 m. Žije samotářským životem a na povrch v podstatě nevylézá. Utěsněné podzemní tunely s vysokou vlhkostí a stabilní teplotou jsou specifickým místem znamenajícím pro termoregulaci rypoše velikou výzvu. Jak je to s kvalitou tepelné izolace tohoto samotářského druhu – zůstává po celém výškovém gradientu stejná, nebo se mění? Odpovědi nabízí analýza charakteristik jeho srsti.

Analýza charakteristik srsti fosoriálních hlodavců napříč výškovým gradientem

Etiopská vysočina je střechou Afriky. Savci vyskytující se napříč jejím výškovým gradientem tedy čelí velké škále teplot. Obzvláště zajímavým objektem jsou fosoriální hlodavci, žijící nejen pod zemí, ale i navštěvující povrch. Jak se liší kvalita srsti živočichů zakoušející podmínky tepelně izolovaných tunelů, ale i teploty povrchové? Největší výškový gradient v Etiopii nabízí ke srovnání rody Lophuromys, Stenocephalemys, Tachyoryctes,.. Participace na grantovém projektu Evolution at steep elevational gradients: assessing the role of genetic and ecological factors in speciation process.

Analýza termovizních snímků obličejové části fosoriálních hlodavců

Fosoriální hlodavci čelí náročným podmínkám podzemních tunelů, a to například z pohledu termoregulace. Jejich výzkum pomocí moderní metody infračervené termografie přinesl řadu zajímavých dat, odpovědí, ale také nových otázek. Jednou z nich je možná přítomnost termálního okna – tedy místa aktivní výměny tepla – v obličejové části zvířete. Nabízená práce zahrnuje analýzu radiometrických fotografií osmi druhů hlodavců s podzemní aktivitou z Afriky, Izraele a Čile. Vhodné jako bakalářská práce (i v pokročilejší fázi Bc. studia).

Tepelná výměna v rámci rypoší rodiny

Teplotní výkyvy v podzemních chodbách, které rypoši obývají, nejsou až tak velké, v porovnání s nadzemními, přesto mají skupiny tendenci sdružovat se a udržovat tak teplo společně. Vyvinuli si unikátní systém výměny pozic, aby se zabránilo přehřátí jedinců. Dosud nevíme, jak funguje proces rotace v rámci rodiny (zabírá hlavní pár či mláďata lepší pozice) a jak velké teplotní rozdíly jsou u různých pozic a za jak dlouho dojde k poklesu nebo zvýšení temploty při výměně jedinců. Pomocí implantovaných sond a čipů se schopností měřit tělní teplotu, bude pozorováno několik rodin rypošů obřích (Fukomys mechowii), v různých fázích dne a bude zaznamenávána tělní teplota a pozice jednotlivců.

Kontakt: 

Bc. František Vejmělka, Přírodovědecká fakulta, místnost B257, tel.: 73 955 3824, frvej@seznam.cz
Mgr. Nella Mladěnková, Přírodovědecká fakulta, místnost B257, tel.: 38 777 2257, nella.mladenkova@gmail.com
doc. Radim Šumbera, Ph.D., Přírodovědecká fakulta, místnost B263, tel.: 38 777 2240, sumbera@prf.jcu.cz

Back To Top