skip to Main Content

Zamíchaná poštolka není poštolka

Atrapa poštolky se zamíchanými částmi těla použitá v experimentu © Nela Nováková

Rozpoznávání objektů je relativně dobře popsaný proces, pro jehož výzkum se velmi často využívají v zajetí chované druhy živočichů, jako jsou potkani nebo holubi, kterým jsou prezentovány různé objekty, a pomocí metody operantního podmiňování se zjišťuje, zda zařazují předložené objekty do předem natrénovaných kategorií. Takové experimenty mohou říct mnohé o podstatě vnímání, rozpoznání a kategorizace nejen u zvířat ale i u člověka. Otázkou ale zůstává, nakolik tyto dovednosti využívají zvířata ve volné přírodě, když se střetávají s ekologicky relevantními objekty, jako je potrava, partner, nebo predátor.

Obecně jsou uznávány dva základní principy, podle kterých by mohli živočichové rozpoznat nový objekt. První teorie předpokládá, že k úspěšné kategorizaci postačuje přítomnost nějakého charakteristického znaku a je lhostejno, v jakém prostorovém kontextu je tento znak umístěn. Druhá teorie naopak přikládá velký význam celkovému prostorovému uspořádání objektu, a pokud je objekt uměle promíchán nedojde k rozpoznání, ani když jsou přítomny všechny znaky.

Odborníci z katedry zoologie PřF JU se rozhodli otestovat, zda volně žijící ptáci, ťuhýci obecní (Lanius collurio) jsou schopni rozpoznat svého predátora poštolku obecnou (Falco tinnunculus), i když je ťuhýkům prezentována jako atrapa s promíchanými částmi těla. Ťuhýci před poštolkou výrazně brání své hnízdo, během obrany poštolku hojně napadají a naletují na ni. Experimenty prováděné v okolí NP Podyjí ukázaly, že poštolka, jejíž hlava je umístěna uprostřed nebo na spodku těla není ťuhýky vnímána jako poštolka a prakticky vůbec ji nenapadají. To naznačuje, že prostorové uspořádání je pro rozpoznávání v tomto případě velmi důležité a prostá přítomnost důležitých znaků jako je zahnutý zobák, nápadné oko nebo charakteristické zbarvení těla nepostačují k rozpoznání poštolky. Na druhou stranu ale ťuhýci nebyli v přítomnosti těchto atrap úplně v klidu, například nekrmili svá mláďata. Zdá se tedy, že tyto atrapy nejsou považovány za poštolky, ale přeci jen určité vzrušení a obezřetnost u ťuhýků vyvolávají.

Nováková, N., Veselý, P., & Fuchs, R. (2019). Object categorization by wild-ranging birds in nest defence. Animal cognition 23, 203–213

Back To Top