Katedra zoologie

Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity

Úvodní stránka
Chcete mě? - Slunéčka PDF Tisk Email

Haxy_parSlunéčka ve vysílání Čt2: Ne 20.10. 11.40

V rámci oblíbeného pořadu České televize Chcete mě? se poslední dobou neprezentují jen opuštěná domácí zvířata - mazlíčci, ale i vzdělávací medailonky o volně žijících a rostoucích živočiších a rostlinách a cenných přírodních územích ČR. Díl vysílaný v neděli 20. října 2013 přinese rozhovor paní Kateřiny Moravcové–Kubišové a doc. Oldřicha Nedvěda o oblíbené skupině hmyzu - slunéčkách. Uvidíme rozdíly mezi několika nejhojnějšími původními českými druhy, jakož i různé barevné formy invazního slunéčka východního, jeho vývojová stádia, rozmnožování, požírání mšic, nepřátele a odchyt slunéček v přírodě. 

 
Jak se v mládí ohřeješ, tak se v dospělosti vybarvíš PDF Tisk Email

Haxy_thermo1Slunéčka východní, která během ontogeneze ve stádiu kukly (případně v posledním larválním instaru) zažila přechodně vysokou teplotu, mají v dospělosti drobnější tečky. Hlavně samci...

Celý článek...
 
Co takhle dát si ... myšici! PDF Tisk Email

syc

Ani na základě mnohaletého pozorování nelze říci, že by početnost sýce rousného ve Střední Evropě stoupala při bohatším výskytu jeho základní kořisti - myšic a hrabošů. Počet vyvedených mláďat byl při vyšší dostupnosti hlodavců vyšší, ale dlouhodobě se to v populaci neprojevilo. Přitom v letech, kdy bylo myšic hodně, stoupalo jejich zastoupení v celém úlovku, zatímco zastoupení hrabošů se neměnilo ani při meziročních výkyvech jejich početnosti. Hraboši tvořili v průměru polovinu úlovků, myšice čtvrtinu, méně byli zastoupeni rejsci a ptáci. Zarybnicka M, Riegert J, Sťastny K, 2013: The role of Apodemus mice and Microtus voles in the diet of the Tengmalm's owl in Central Europe. POPULATION ECOLOGY 55: 353-361. 

 
Okáči potřebují mozaiku lesů a luk PDF Tisk Email

Erebia

Okáči kluběnkoví vyhledávají malé enklávy travnatého porostu obklopené lesíky a remízky. Samci jsou (běžnější) v háji, samice najdeme častěji na loučce. Různorodost prostředí, nejlépe rozvolněné lesy s pasekami, je nezbytná pro přežití tohoto druhu motýla. Slamova I, Klecka J, Konvicka M, 2013: Woodland and grassland mosaic from a butterfly perspective: habitat use by Erebia aethiops (Lepidoptera: Satyridae). INSECT CONSERVATION AND DIVERSITY 6: 243-254.

 
Motýli pralesů tří kontinentů PDF Tisk Email

motyli

Tým vedený budějovickými entomology Yvesem Bassetem a Vojtou Novotným a zahrnující domorodé zaměstnance české stanice na Papui Nové Guinei a spolupracovníky v Thajsku a v Panamě sledovali motýly v podrostu pralesů metodou Pollard Walks. Prostorová autokorelace transektů měla velký a těžko odfiltrovatelný vliv na druhové složení společenstev motýlů. Teplota, nadmořská výška, srážky a vítr měly významný vliv na úlovek. Basset Y, Eastwood R, Sam L, Lohman DJ, Novotny V, Treuer T, Miller SE, Weiblen GD, etc. 2013: Cross-continental comparisons of butterfly assemblages in tropical rainforests: implications for biological monitoring. INSECT CONSERVATION AND DIVERSITY 6: 223-233.

 
Nové druhy okáčů z Kuby PDF Tisk Email

calisto

Tři druhy okáčů rodu Calisto (Calisto torrei, Calisto dissimulatum a Calisto aquilum) z Kuby byly právě popsány včetně nedospělých stádií. Druhy Calisto sibylla a Calisto apollinis z Bahamských ostrovů byly potvrzeny jako odlišné druhy na základě analýzy DNA. Aguila RN, Matos-Maravi PF, Wahlberg N, 10 2: New Calisto species from Cuba, with insights on the relationships of Cuban and Bahamian taxa (Lepidoptera, Nymphalidae, Satyrinae). ZOOTAXA 3669: 503-521.

 
Ekofyziologická odolnost octomilek roste s výkyvy teploty PDF Tisk Email

octomilkaOctomilky na indickém subkontinentu byly v minulých dvou dekádách rozsáhle studovány ohledně rozmnožování, morfologie, chování a ekofyziologických parametrů přežívání. Tyto studie zahrnovaly alespoň tucet druhů mušek a zároveň několik populací z různých zeměpisných šírek a nadmořských výšek. Nynější review přináší souhrn získaných poznatků a metaanalýzu faktorů zodpovědných za vnitrodruhovou variabilitu výše zmíněných vlastností. Téměř všechny studované parametry (tělesná hmotnost, rychlost ztráty vody a tolerance k vysychání, pigmentace, trvání kcopulace, počet ovariol, plodnost, délka křídel a rezistence k hladovění) lineárně korelovaly se zeměpisnou šířkou, méně s nadmořskou výškou. Žádný z klimatických faktorů (minimální, maximální a průměrná teplota, vlhkost, srážky) nekoreloval lépe než obecný trend klimatu obsažený v zeměpisné šířce. Pouze variance průměrných měsíčních teplot - jakési měřítko síly sezonality - korelovala se studovanými parametry stejně těsně. Rajpurohit S, Nedved O, 2013: Clinal variation in fitness related traits in tropical drosophilids of the Indian subcontinent. JOURNAL OF THERMAL BIOLOGY 38: 345-354.

 
Sýček v pusztě PDF Tisk Email

sycekPomocí vyprovokování samců sýčka přehráváním jejich hlasu se ukázala dosud dosti bohatá populace (průměrně 5, místy až 85 jedinců na 10 km2) této ohrožené sovy na farmách v maďarské pusztě. // Salek M, Chrenkova M, Kipson M, 2013: HIGH POPULATION DENSITY OF LITTLE OWL (ATHENE NOCTUA) IN HORTOBAGY NATIONAL PARK, HUNGARY, CENTRAL EUROPE. POLISH JOURNAL OF ECOLOGY 61: 165-169.

 
Duté vrby PDF Tisk Email

dutinaPravidelné ořezávání hlavatých vrb se ukázalo jako důležitý faktor pro tvorbu dostatečně početných a velkých dutin s trouchnivým dřevem, což je nezbytné pro přežití řady ohrožených druhů hmyzu. // Sebek P, Altman J, Platek M, Cizek L, 2013: Is Active Management the Key to the Conservation of Saproxylic Biodiversity? Pollarding Promotes the Formation of Tree Hollows. PLOS ONE 8: e60456.

 
Včely kradou nektar PDF Tisk Email

hypoestesNěkteré druhy hmyzosnubných rostlin jako tento keř z čeledi paznehtníkovité z Kamerunu mají více opylovačů, než by odpovídalo specializované stavbě jejich květu. Specializovaným a efektivním opylovačem je drvodělka Xylocopa cf. inconstans, zatímco včela medonosná pouze krade této rostlině nektar, aniž by ji opylila. // Padysakova E, Bartos M, Tropek R, Janecek S, 2013: Generalization versus Specialization in Pollination Systems: Visitors, Thieves, and Pollinators of Hypoestes aristata (Acanthaceae). PLOS ONE 8: e59299.

 
Fylogeneze bělásků Delias PDF Tisk Email

deliasRekonstrukce fylogeneze nejpočetnějšího motýlího rodu Delias (běláskovití) seskupila 131 analyzovaných taxonů do 14 druhových skupin. Použitelný fylogenetický signál nesl i barkódovací gen pro cytochromoxidázu. Druhová diverzifikace proběhla ještě před Pleistocénem i u velmi podobných (sibling) druhů žijících v sympatrii v horách Nové Guineje. Vzdálenější ostrovy byly kolonizovány v Miocénu. // Muller CJ, Matos-Maravi PF, Beheregaray LB, 2013: Delving into Delias Hubner (Lepidoptera: Pieridae): fine-scale biogeography, phylogenetics and systematics of the world's largest butterfly genus. JOURNAL OF BIOGEOGRAPHY 40: 881-893.

 
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Další > Konec >>

Strana 8 z 9
 
Joomla 1.5 Templates by Joomlashack