skip to Main Content

Společenské postavení mužů v tradiční společnosti na Papui-Nové Guinei

Život ve vesnici Wanang © Martina Konečná

Sociální hierarchie je univerzálním rysem všech lidských společností. Studie, které zkoumali, co pozici v sociální hierarchii ovlivňuje, se ponejvíce zaměřovaly na západní, post-industriální společnosti a společenské postavení zkoumaly skrze takzvaný socio-ekonomický status, jehož hlavními ukazateli jsou výše peněžního příjmu, majetek a vzdělání. Studie, zaměřené na tradiční společnosti, využívaly odlišné ukazatele sociálního postavení, jako je fyzická zdatnost, společenský vliv nebo lovecké dovednosti. Dosavadní studie dokazovali, že nízký socioekonomický status je spojen se zhoršeným zdravotním stavem a chronickým stresem. Není ovšem jasné, zda je tomu tak pouze v západních společnostech nebo tomu tak bylo po většinu evoluce moderního člověka.

Martina Konečná z Katedry zoologie PřF JU se svým kolegou Samuelem Urlacherem z Katedry antropologie Městské univerzity v New Yorku studovali, co ovlivňuje sociální postavení mužů kmene Garisakang, což jsou lovci-sběrači a zemědělci, žijící v provincii Madang na Papui-Nové Guinei. Zkoumali široké spektrum ukazatelů společenského postavení a jejich souvislost s věkem a tělesnou hmotností. Měřili také hladinou stresového hormonu kortizolu ve slinách. Cílem bylo zjistit, jaký vliv má postavení na společenském žebříčku na celkové fyzické zdraví a psychickou pohodu lidí, žijících v tradiční, rovnostářské společnosti.

Výsledky analýz ukázali, že sociální postavení pozitivně koreluje s věkem i s tělesnou hmotností, nikoli však s hladinou hormonu kortizolu. Jeho hladina pozitivně koreluje s výší peněžního příjmu, což naznačuje, že muži kmene Garisakang s vyšším socio-ekonomickým statusem zažívají více stresu. Tento nápadný rozdíl oproti naší společnosti lze vysvětlit tím, že v rovnostářských společnostech se od majetnějších jedinců očekává, že se budou o své jmění neustále dělit. Bohatí jsou vystaveni častým požadavkům ze strany svých příbuzných, přátel a známých a s tím i zvýšenému psychickému tlaku. Studie ukazuje, že při studiu sociální hierarchie je třeba pracovat s rozmanitými lidskými společnostmi a různými ukazateli společenského postavení. Zákonitosti, vyvozené ze studia západních společností se ne vždy vztahují na všechny lidské populace.

Konečná, M., Urlacher, S. S. (2017). Male social status and its predictors among Garisakang forager-horticulturalists of lowland Papua New Guinea. Evolution and Human Behavior in press. http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1090513817300399

Back To Top